Ludvík Fojtík a Prátlsbrun podruhé – Vojenský ústřední archiv promluvil, nové informace

Předchozí článek o Ludvíku Fojtíkovi, který se do obce Prátlsbrun poprvé dostal v roce 1945 a našel zde nový domov, zaujal podle ohlasů nejednoho současného obyvatele obce Březí. A byl to tak hlavní důvod pro sepsání tohoto druhého článku. Postava v obci to byla svým způsobem výrazná. Pojďte se mnou nahlédnout do nově zpřístupněných materiálů […]

Ludvík Fojtík – cesta četníka od Užhorodu přes Bernau po Prátlsbrun

Na první pohled ničím nepříliš zajímavý příběh se tak začal rozvětvovat, aby se nakonec rozšířil i o odbojové aktivity za 2. světové války nejen během operace Clay – Eva, ale došlo i na lidské příběhy a osudy nejen z té doby. Ale začněme popořádku. O činnosti příslušníků Národní bezpečnostní stráže v Prátlsbrunu v roce 1945 […]

„Obec Prátlsbrun byla malá Vídeň, lidi byli celkem spokojení,“ vzpomínala Anežka Hovorková

Regionální muzeum v Mikulově má ve své sbírce záznam rozhovoru Anežky Hovorkové, která v Bratelsbrunnu / Prátlsbrunu a následně v obci Březí strávila téměř celý život. Narodila se v roce 1906, do obce přišla o šest let později, v roce 1912. Rozhovor proběhl v roce 1985 a dává nám tak nahlédnout do minulosti. Anežka Hovorková zemřela 17. dubna 1992 a je pochována na hřbitově v Březí.

Datum konání rozhovoru: 29. září 1985

Redakčně upravil: Mgr. Josef Šuba, Regionální muzeum v Mikulově

Číst dál

Obec Březí / Prátlsbrun v učebních textech (1969) – Universita Palackého v Olomouci

V roce 1969 vydala Universita Palackého v Olomouci – Filosofická fakulta – učební text Místopis Mikulovska 1848 – 1960, napsali M. Zemek – A. Zimáková. Nás budou zajímat strany 53 až 55, které se týkají obce Březí / Prátlsbrun. Dokument je na stránkách Pratlsbrun.cz zveřejněn se souhlasem FF Univerzity Palackého v Olomouci.

O pašování zbraní z Rakouska do Prátlsbrunu v roce 1938

O průběhu neklidného roku 1938 z hlediska pašování zbraní do Prátlsbrunu a Dolních Dunajovic se v roce 1963 rozepsal pan Antonín Ševčík. Ten byl po skončení války přijat původně jako zaměstnanec Archivu města Brna, ale v roce 1951 se rozhodl dobrovolně v rámci „Akce 77 000 do výroby“ stát svářečem. O necelé 4 roky později, v roce 1955, opustil místo svářeče a pokračoval jako referent Jednotného státního archivního fondu Krajské správy ministerstva vnitra. Tam se věnoval zejména období okupace.

A o životě autora se pro změnu zase rozepsala Bc. Dagmar Oličová ve své magisterské práci Absolventi brněnské archivní školy ve službách Moravského zemského archivu.

Níže je uveden doslovný textový přepis článku „Nacistická pátá kolona v Březí“ z roku 1963, se souhlasem Městského muzea a galerie v Břeclavi.

Zdroj textu: ŠEVČÍK, Antonín. Nacistická pátá kolona v Březí. In: ŠEVČÍK, Antonín a Metoděj ZEMEK. Mnichov a Břeclavsko. Břeclav: Okresní vlastivědné muzeum, 1963, s. 5 a 6. 

Číst dál

Nezaměstnaný zedník německé národnosti z Prátlsbrunu píše prezidentu republiky Masarykovi žádost o podporu, své děti posílá do české školy a místní Němci jeho rodinu prý bojkotují (1933)

Při mém pátrání po materiálech týkající se obce Prátlsbrun se objevil také neurčitý záznam Antreich Josef, Prátlsbrun, nezaměstnaný zedník. Zajímavý na tom byl ale fakt, že tento záznam se objevil na webových stránkách Archivu Pražského hradu. Položil jsem si otázku: „Jaký záznam by to mohl být?“ Samozřejmě jsem se na Archiv Pražského hradu obrátil se […]

Pamětní kniha staničního úřadu v Pratlsbruně (do roku 1948)

Dokument „Pamětní kniha staničního úřadu v Pratlsbruně“ popisuje události v obci od roku 1918 do 1948, přičemž autor nezapomene přiblížit historii a polohu obce, včetně politických událostí. Dozvíme se zde spoustu informací, byť je možné, že některá data a detaily zde uvedené před rokem 1945 mohou být nepřesné, ale to zde ještě provozní oficial, později přednosta stanice, Chloupek Josef, ještě nebyl, a tak mu drobné nepřesnosti a drobné chyby v názvech jistě odpustíme.

Číst dál

Bibliografie okresu Břeclav (2002)

Článek obsahující výčet známé a dostupné bibliografie k místu Bratelsbrunn / Prátlsbrun / Březí na stranách 163 a 164, kterou jsem si dovolil ocitovat. Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie, jejíž část jsem přepsal do textové podoby a nijak do obsahu nezasahoval.

Miloš Papírník – Ludislava Šuláková, Bibliografie okresu Břeclav.
Vyšlo: 2002, 9 830 záznamů na 483 s.
Vydali: Moravská zemská knihovna v Brně a Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově.

Číst dál

Zajímavost: Počet telefonních linek v obci Prátlsbrun v roce 1946

Jestliže v roce 1935 měla obec Prátlsbrun celkem cca 15 telefonních účastníků (podle nejvyššího telefonního čísla dle článku o podnikatelích v roce 1935), tak v roce 1946 podle tisku Úřední telefonní seznam pro zemi Moravskoslezskou na rok 1946, vydalo Ředitelství pošt v Brně, měla tehdy obec aktivních pouze 9 telefonních účastníků. Byly to:

Číst dál

Nové osídlení okresu Břeclav po roce 1945

Článek popisující situaci ohledně nového osídlení okresu Břeclav po roce 1945, konkrétně stav situace v roce 1950 (tedy prakticky po zániku názvu obce Prátlsbrun a změny na Březí), ze kterého si dovolím citovat část týkající se obce Prátlsbrun (v textu je použit již tehdy platný název obce Březí).

Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie článku, jehož část jsem přepsal do textové podoby a nijak do jeho podoby nezasahoval.

Školl, Jaroslav:
Nové osídlení okresu Břeclav po roce 1945
Vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, Knižnice Jižní Moravy,  Sv. 10, (1983), s. 46 – 47.

Číst dál

Stručné výpisky z kronik obce (1918 – 1995)

Stručné výpisky z kronik obce (1918 – 1995)

Přestože tento web je zaměřen na období existence obce Prátlsbrun, po zpřístupnění kronik obce Březí jsem neodolal možnosti prozkoumat, jak moc byla / nebyla ovlivněna kontinuita existence obce ve 20. století, ať už se obec jmenovala jakkoliv a patřila komukoliv. Ostatní roky a informace jsem si nastudoval z ostatních materiálů, které jsem již dříve znal a jsou uvedené na tomto webu.

Zajímaly mě roky 1918, 1938, 1945, 1948, 1968, 1989 a 1993

Číst dál

Aby veřejný pořádek nebyl porušen… Činnost příslušníků Velitelství stanice Národní bezpečnostní stráže Prátlsbrun v květnu a červnu 1945

Článek popisující činnost bezpečnostních složek v obci Prátlsbrun v roce 1945 po osvobození.

Kompletní článek v PDF formátu mi poskytl jeho autor.

Dle mých informací je tento článek na internetu zveřejněn v celém znění poprvé, se souhlasem autora.

Příspěvek s tímto názvem přednesl PhDr. Jiří Mikulka v rámci XXXIV. Mikulovského sympozia (pořadatel Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově), které se konalo 10. a 11. 10. 2018 v Mikulově.
Téma sympozia: Formování hranice na Moravě po roce 1918.
Příspěvek zveřejněn ve Sborníku XXXIV. Mikulovského sympozia, jenž vydal Moravský zemský archiv v Brně v roce 2018.

Číst dál

Prátlsbrun, Studánka, Broskvín, Vínohor, Hraničná, Úvar nebo Březí?

Článek popisující přejmenování obce z názvu Prátlsbrun na Březí dokazuje, že to nemusí být jednoduchá, ani svým způsobem nudná věc. 

Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie článku, který jsem doslovně přepsal do textové podoby a nijak do jeho podoby nezasahoval.

Dle mých informací je tento článek na internetu zveřejněn v celém znění poprvé, se souhlasem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně.

Šuláková, Ludislava –
Prátlsbrun, Studánka, Broskvín, Vínohor, Hraničná, Úvar nebo Březí? Ludislava Šuláková. In: Jižní Morava : vlastivědný sborník / Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně Roč. 33, sv. 36 (1997), s. 238-240.

Číst dál

Z historie kostelů v Březí

Zajímavý článek o tom, jak to bylo s kostely v obci Březí (dříve Prátlsbrun, Bratelsbrunn). Zároveň také důkaz o tom, že nepříjemné věci se stávají nejen lidem, ale také kostelům, stejně jako zvonům.

Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie článku, který jsem doslovně přepsal do textové podoby a nijak do jeho podoby nezasahoval.

Dle mých informací je tento článek na internetu zveřejněn v celém znění poprvé, se souhlasem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně.

Červený, Eduard –
Z historie kostelů v Březí. Eduard Červený. In: Jižní Morava : vlastivědný sborník / Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Roč. 38, sv. 41 (2002), s. 242-249.

Číst dál