Tento článek přináší nová fakta a ubírá počet pochybností o postavě jménem Dobroslav Lupuljev, někdejšího partyzána usadivšího se v Prátlsbrunu u Mikulova v létě 1945. Zachycuje ale také zmínky o obci, která toho ve 20. století nemálo prožila. Boj o majetek a o vliv. Okrajově jsou zachyceny i události z února 1948 v obci, ale […]

Skončila 2. světová válka a nedlouho po jejím konci se v Mikulově objevuje Augustin Krejčí. Ministerstvem vnitra byl jmenován správcem úřadu NB (Národní bezpečnosti), o pár měsíců později se stal vedoucím Pobočky oblastní úřadovny StB v Mikulově. A to nebyly bezvýznamné funkce. Augustin Krejčí se tak v poválečné době ocitá v pohraničí na Mikulovsku a […]

Dožil se 100 let a ovlivnil život mnoha lidí a komunit. Narodil se 5. prosince 1901 v obci Zahnašovice v rodině hospodského, mládí strávil ve městě Fryšták na Zlínsku. Profesí se stal učitelem, do své první školy v roli učitele nastoupil v obci Bošovice v roce 1921. Karel Fišer byl všestranně hudebně nadaný, stejně tak […]

Ve 40. letech 20. století byli v obci Prátlsbrun (ve skutečnosti během října 1938 – dubna 1945 se používala jen tehdejší německá varianta názvu obce – Bratelsbrunn) umístěni váleční vězni. O jejich práci a pobytu v obci se nedochovalo mnoho informací, ale dá se předpokládat, že byli nasazeni především v zemědělství. V knize „Tábory utrpení […]

Předchozí článek o Ludvíku Fojtíkovi, který se do obce Prátlsbrun poprvé dostal v roce 1945 a našel zde nový domov, zaujal podle ohlasů nejednoho současného obyvatele obce Březí. A byl to tak hlavní důvod pro sepsání tohoto druhého článku. Postava v obci to byla svým způsobem výrazná. Pojďte se mnou nahlédnout do nově zpřístupněných materiálů […]

Regionální muzeum v Mikulově má ve své sbírce záznam rozhovoru Anežky Houvorkové, která v Bratelsbrunnu / Prátlsbrunu a následně v obci Březí strávila téměř celý život. Narodila se ve Vídni v roce 1906, do obce přišla o šest let později, v roce 1912. Její manžel se jmenoval Antonín Houvorek (nar.  14. října 1901, zemřel 8. listopadu 1970).
Rozhovor proběhl v roce 1985 a dává nám tak nahlédnout do minulosti. Anežka Houvorková zemřela 17. dubna 1992 a je pochována na hřbitově v Březí. Číst dál

O průběhu neklidného roku 1938 z hlediska pašování zbraní do Prátlsbrunu a Dolních Dunajovic se v roce 1963 rozepsal pan Antonín Ševčík. Ten byl po skončení války přijat původně jako zaměstnanec Archivu města Brna, ale v roce 1951 se rozhodl dobrovolně v rámci „Akce 77 000 do výroby“ stát svářečem. O necelé 4 roky později, v roce 1955, opustil místo svářeče a pokračoval jako referent Jednotného státního archivního fondu Krajské správy ministerstva vnitra. Tam se věnoval zejména období okupace.

A o životě autora se pro změnu zase rozepsala Bc. Dagmar Oličová ve své magisterské práci Absolventi brněnské archivní školy ve službách Moravského zemského archivu.

Níže je uveden doslovný textový přepis článku „Nacistická pátá kolona v Březí“ z roku 1963, se souhlasem Městského muzea a galerie v Břeclavi.

Zdroj textu: ŠEVČÍK, Antonín. Nacistická pátá kolona v Březí. In: ŠEVČÍK, Antonín a Metoděj ZEMEK. Mnichov a Břeclavsko. Břeclav: Okresní vlastivědné muzeum, 1963, s. 5 a 6. 

Číst dál

Dokument „Pamětní kniha staničního úřadu v Pratlsbruně“ popisuje události v obci od roku 1918 do 1948, přičemž autor nezapomene přiblížit historii a polohu obce, včetně politických událostí. Dozvíme se zde spoustu informací, byť je možné, že některá data a detaily zde uvedené před rokem 1945 mohou být nepřesné, ale to zde ještě provozní oficial, později přednosta stanice, Chloupek Josef, ještě nebyl, a tak mu drobné nepřesnosti a drobné chyby v názvech jistě odpustíme.

Číst dál

Jestliže v roce 1935 měla obec Prátlsbrun celkem cca 15 telefonních účastníků (podle nejvyššího telefonního čísla dle článku o podnikatelích v roce 1935), tak v roce 1946 podle tisku Úřední telefonní seznam pro zemi Moravskoslezskou na rok 1946, vydalo Ředitelství pošt v Brně, měla tehdy obec aktivních pouze 9 telefonních účastníků. Byly to:

Číst dál

Stručné výpisky z kronik obce (1918 – 1995)

Přestože tento web je zaměřen na období existence obce Prátlsbrun, po zpřístupnění kronik obce Březí jsem neodolal možnosti prozkoumat, jak moc byla / nebyla ovlivněna kontinuita existence obce ve 20. století, ať už se obec jmenovala jakkoliv a patřila komukoliv. Ostatní roky a informace jsem si nastudoval z ostatních materiálů, které jsem již dříve znal a jsou uvedené na tomto webu.

Zajímaly mě roky 1918, 1938, 1945, 1948, 1968, 1989 a 1993

Číst dál

Článek popisující přejmenování obce z názvu Prátlsbrun na Březí dokazuje, že to nemusí být jednoduchá, ani svým způsobem nudná věc. 

Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie článku, který jsem doslovně přepsal do textové podoby a nijak do jeho podoby nezasahoval.

Dle mých informací je tento článek na internetu zveřejněn v celém znění poprvé, se souhlasem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně.

Šuláková, Ludislava –
Prátlsbrun, Studánka, Broskvín, Vínohor, Hraničná, Úvar nebo Březí? Ludislava Šuláková. In: Jižní Morava : vlastivědný sborník / Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně Roč. 33, sv. 36 (1997), s. 238-240.

Číst dál