3. července 1957 po 3. hodině ráno se obcí Březí ozvala střelba ze samopalu, pohraničník Juhos a jeho milenka Kadlubová byli nalezeni mrtví

Tehdejší červencová noc nebyla klidná, dne 3. července 1957 vyhasly dva lidské životy. Předcházelo tomu několik dávek ze samopalu. Vojín základní služby, Julius Juhos (čte se Juhoš), sloužící tehdy u 21. roty Pohraniční stráže Březí, byl po 3. hodině ráno nalezen mrtvý, vedle něj bylo nalezeno další tělo. Byla to jeho milenka, Františka Kadlubová z obce Březí.

Rozeběhlo se vyšetřování události, funkcionáři Pohraniční stráže vyslýchali další příslušníky, byla vyslýchána i jiná milenka Juhose, Emilie Randusová, rovněž z Březí. Ta měla být s Juhosem navíc těhotná. Závěr vyšetřování, jak ke smrti přesně došlo a kdo byl viníkem a obětí, byl založen na domněnkách. Domněnky, představovány slovem „pravděpodobně“, se objevily i v závěru lékařského nálezu.

Vyslýchán byl kromě řady jiných i František Burian, velitel družstva PS Březí. Ten kromě jiného vypověděl, že i on jako pohraničník si našel v obci Březí známost.

Místo nálezu mrtvol - případ zastřelení Juhoš a Kadlubová, zdroj: Archiv bezpečnostních složek

Místo nálezu mrtvol – případ zastřelení Juhos a Kadlubová, zdroj: Archiv bezpečnostních složek

Případ zastřelení Juhoš a Kadlubová, mapka nálezu mrtvol, zdroj: Archiv bezpečnostních složek

Případ zastřelení Juhos a Kadlubová, místa nálezu mrtvol znázorňují modré tečky, zdroj: Archiv bezpečnostních složek

Protože vojín Juhos (ve spisech se objevuje nesprávné varianty Juhoš a Juhož) měl mít v místě svého trvalého bydliště (na Slovensku) manželku se 2 dětmi, ve spisech následně byl zmiňován i jeho „nemorální život“ v Březí, přičemž do jeho řešení se měl před smrtí Juhose zapojit aktivně i velitel roty PS Březí, npor. František Polach za pomoci své manželky.

Otec neměl údajně projevovat zvláštní lítost nad ztrátou dcery

Otec zastřelené Kadlubové nad ztrátou své dcery, podle závěrečné zprávy, prý neměl projevovat zvláštní lítost, jen se měl zajímat, kdo zaplatí dceřin pohřeb s tím, že on sám si jej nemůže finančně dovolit. Samostatně podala výpověď i nevlastní sestra Kadlubové, Marie Šebestová (rovněž z Březí), u které v samostatném pokoji (s oknem) trávila Kadlubová noc ze 2. na 3. července.

Část ohledně údajné (ne)lítosti otce nad ztrátou dcery v závěrečné zprávě je ale v rozporu oproti samostatné výpovědi otce, kde otec Vavřinec Kadluba zmiňuje, že zastřelená dcera mu byla jeho oporou a pomáhala mu i v práci, a bylo zde použito slovní spojení: „Ztrátu dcery velmi silně pociťuji.“

Každopádně bez prodlení funkcionáři Pohraniční stráže pořádali besedy, aby nebyla nijak ohrožena spolupráce obyvatel obce Březí s Pohraniční stráží, stejně jako aby i nadále v dobrém duchu pokračovala spolupráce s PPS (Pomocníci Pohraniční stráže). Dále bylo besedováno s místní vesnickou organizací KSČ a předsedou JZD.

Tak hovoří dobové spisy a vyšetřovací zpráva.

Účel a objektivní zachycení událostí ve vyšetřovací zprávě?

Jak moc po dlouhou dobu tajné spisy spadající do dob existence Pohraniční stráže zachycují skutečnost vzhledem k odstupu času od události asi nezjistíme, ale i tak se pojďme podívat, co tehdy konstatovala tajná a veřejnosti nepřístupná závěrečná vyšetřovací zpráva, která se stala tak či onak, otiskem doby.

K dispozici jsou ve spisu i dílčí výpovědí mnoha svědků, ale ty jsem pouze pročetl a dále pro jejich rozsáhlost jsem je do tohoto článku nepřepsal. Pouze některé z nich uvádím ve fotogalerii pro ilustraci.

Do zprávy jsem nijak nezasahoval a přepsal jsem ji pro větší autenticitu i s pravopisnými a stylistickými chybami, pouze jsem doplnil do kulatých závorek význam v textu použitých zkratek.

Význam zkratek jsem ověřoval za využití zdrojů:

Vojensko.cz – soukromá stránka Jiřího Pechera věnovaná objektům Pohraniční stráže

Ustr.cz – Ústav pro studium totalitních režimů

Abscr.cz – Archiv bezpečnostních složek

Vyšetřovací zpráva


Věc: Vražda a sebevražda u 21. roty – předložení vyšetřující zprávy.

Voj.z.sl. (vojín základní služby) Julius Juhoš přišel k 21. rotě (rota Pohraniční stráže dislokována v Březí) koncem ledna 1956 se zařazením jako kuchař. V dalším průběhu služební činnosti se projevoval jak v bojové tak politické přípravě a v plnění služebních povinností jako průměrný pohraničník. V měsíci květnu 1956 po obdržení dopisu od svých rodičů počal projevovat nedůvěru ke své manželce, v které setrval i po návratu ze služebního volna, které mu bylo uděleno za účelem urovnání rodinných poměrů.

Tuto nedůvěru ke své manželce dával na jevo před funkcionáři i kolektivem jednotky. V té době nebylo zjištěno, že by vyhledával známosti s jinými ženami. Do června 1956 nebyl trestán ba naopak byla mu udělena 4 krát odměna a od června 1956 již do dnešní doby odměněn nebyl, ba naopak byly mu uděleny tři kázeňské tresty.

Začátkem roku 1957 navázal známost s místní občankou Emilií Randusovou /14.1.1935/, rozvedenou, matkou 2 dětí. Známost s Randůsovou udržoval potajnu asi do konce února 1957, t.j. do doby, než se od ní dověděl, že je v jiném stavu. Při tom kolektivu ani funkcionářům o této známosti nebylo nic známo. Krom těchto tajných styků s Randůsovou navázal pravděpodobně v měsíci lednu v pěveckém kroužku styky s Františkou Kadlubovou /25.1.1934/ svobodnou, bytem rovněž v Březí, zaměstnanou ve Znojmě v nár. podniku „GALA“.

Styky Juhoše s Kadlubovou nezůstaly utajeny kolektivu a funkcionářům jednotky i kdýž velitel roty npor. František Polach /28.1.1927/ se toto dověděl později jak příslušníci a to koncem května. Voj. Juhoš v obou případech se vydával za svobodného.

Jeho jednání kritisovali někteří jednotlivci z kolektivu jednotky. Voj. Juhoš tuto kritiku odmítal a své jednání odůvodňoval tím, že má doma neurovnané poměry a že se bude rozvádět. V pozdější době, když byl volán k pohovoru velitelem roty npor. Polachem /koncem května/ ve věci styku s Františkou Kadlubovou, toto kategoricky popřel a styky označil pouze jako kamarádství ze souboru. Styk s Kadlubovou však prováděl pravděpodobně Juhoš dále potajnu a když velitel roty v prvé polovině měsíce června zjistil, že jejich známost pokračuje, opět si volal Juhoše k pohovoru, který mu zdělil, že se s Kadlubovou se pohádali a že celá záležitost je skončena.

Dne 27.6.1957 se velitel roty npor. Polach dověděl od své manželky, která pracuje s Randůsovou, že tato je v jiném stavu s voj. Juhošem. Na základě tohoto sdělení se dotazoval Polach Juhoše, zda uvedená okolnost je pravdivá, na což mu bylo záporně odpovězeno.

Přesto npor. Polach došel ihned za Randůsovou, aby si přímo u ní ověřil uvedené skutečnosti. Tato mu vylíčila celý průběh známosti (s Juhošem se seznámila na Silvestrovské oslavě) a potvrdila skutečně již své těhotenství s Juhošem.     

Velitel roty veden snahou zabránit dalším komplikacím jež by mohly vzniknout případným otěhotněním Kadlubové, odebral se ihned po pohovoru od Randůsové za Františkou Kadlubovou, kterou však doma nezastihl a proto sdělil nevlastní matce Kadlubové, že Juhoš je ženatý a že jeho tajný poměr s Randůsovou nezůstal bez následků.

Po příchodu na rotu velitel roty opět provedl pohovor s voj. Juhošem, který pod nevyvratitelnými fakty se ke všemu přiznal a sdělil veliteli roty své rozhodnutí.

Jeho rozhodnutí spočívalo v tom, že se s manželkou rozvede a po rozvodovém řízení uzavře sňatek s Randůsovou. Zároveň požádal velitele roty o uvolnění k zubnímu lékaři do Znojma na den 2.7.1957, kam již dříve dojížděl a dále žádal o umožnění schůzky s Randůsovou dne 2.7.1957 ve večerních hodinách. V obou případech velitel roty vyhověl jeho žádosti s tím, aby se ze Znojma vrátil nejpozději do 18.00 hodin.

Voj. Juhoš se ze Znojma do stanovené doby na jednotku nevrátil. Po prověření, že na zubním ambulatoriu ve Znojmě nebyl, hlásil velitel roty tento případ VKR (vojenská kontrarozvědka) a veliteli praporu. Při prováděném bojovém rozdílení upozornil pohraničníky, že se Juhoš ze Znojma nevrátil a z tohoto důvodu pravděpodobně bude vyhlášeno zesílené střežení (hranic). Voj. Juhoš se vrátil ke své jednotce ve 20.00 hodin při čemž bylo zjištěno, že cestu ze Znojma vlakem konal ve společnosti Kadlubové. Při uvedeném pohovoru za přítomnosti velitele roty a orgána VKR Juhoš odůvodnil svůj opožděný příjezd zařizováním si svých osobních věcí ve Znojmě, takže mu ujel vlak.

Rovněž při této příležitosti učinil dotaz, zda může jít za Randůsovou k provedení dohovoru o celé záležitosti, což mu bylo umožněno. Pro případ, aby se včas vrátil byl s ním vyslán des.z.sl. Červený.

Mezitím, co byl prováděn pohovor s Juhošem tohoto hledala v místnosti (na útvaru), kde nacvičoval soubor Kadlubová, na níž byly patrné známky rozrušení, jakožto důsledek domluvy otce doma. Uvedené skutečnosti se udály kolem 20.45 hodin.

Asi o 21.30 hodinách odešel voj. Juhoš spolu s des. Červeným /4.4.1935/ k občance Randusové, kde s touto setrval asi 40 minut v rozhovoru, který des. Červený neslyšel, neb stál opodál a dle výpovědi Randusové ji Juhoš sliboval, že se se svojí manželkou rozvede, prodá barák a s ní uzavře sňatek, a že dne 3.7.1957 ve večerních hodinách za ní příjde. Od Randusové se oba příslušní vrátili kolem 22.30 hodin.

O chvíli později se vrátil z večeře velitel roty, kterému Juhoš sdělil výsledek dohovoru s Randusovou. Juhož po této rozmluvě odešel na strážnici, kde setrval do 23. hodiny a potom odešel spát. V době než odešel Juhož spát mluvil s des. Buriánem, kterému na jeho dotaz jak to má s Randusovou odpověděl, že je vše v pořádku, neboť s ní začal chodit koncem ledna a ona je v tom již 7 měsíců, tudíž v tom prý prsty nemá. Při hovoru dále uvedl, že ještě musí mluvit s Kadlubovou, neboť s ní není řeč, protože stále pláče. Závěrem pak před des. Buriánem řekl, že má již z toho nervy pryč, že již nic na něho nepůsobí, ale že je již všechno v pořádku.

Pokud jde o Kadlubovou, vrátila se tato před 22. hodinou ke své sestře kde si nachystala budík na 04.00 hodin jako obvykle, když odjížděla do práce a chystala se ke spánku v sousední světničce, než spala sestra s manželem.

Těsně po 24.00 hodině přišel voj. Juhoš za dozorčím roty čet. Holbou Josefem /21.2.1936/, který po dobu odstraňování zkratu na EDZ (elektrifikovaný drátěný zátaras) od 23.00 do 01.00 hodin zastupoval svob. Kaprálčíka Antonína /18.1.1936/, od kterého požadoval klíček od kuchyně, aby se mohl napít vody. Těsně předtím než přišel Juhož do místnosti DR (dozorčí roty), odevzdal vystřídaný strážný u roty svob. Javorský 1 zásobník s 24 náboji čet. Holbovi, který vzhledem k tomu, že neměl klíče od skříně s municí, položil zásobník pouze na přepážku v místnosti DR. Tento zásobník uviděl voj. Juhoš, který v pozdější době jej odcizil.

Jelikož čet. Holba klíček od kuchyně neměl, odešel voj. Juhoš k mladšímu kuchaři voj. voj.z.sl. Grenerovi Alousu /1.1.1937/, od kterého si klíček vypůjčil, odešel do kuchyně, kde si vzal do nádoby vodu, kuchyň uzamkl a bez vyzvání šel na strážnici, kde nabídl čet. Holbovi vodu. Po tomto odešel Juhož na světnici, kde si pod postel uložil džbánek s vodou, odevzdal ml. kuchaři klíček od kuchyně a zalehl.

Po 00.30 hodině čet. Holba šel hlásit přípravu do služby des. Červenému, v kteréžto době byl ještě voj. Juhož přítomen na lůžku a budil dojem, že spí.

V 00.45 hodin zjistil des. Červený, že se mu ztratil samopal a proto jej hledal po všech světnicích na stojanech. Když jej nikde na světnici nenašel, domníval se, že bude v místnosti DR (dozorčího roty) nebo případně bude tento vědět, kdo si samopal vypůjčil do služby. Při cestě k DR potkal na chodníku na nádvoří v 00.55 hod. voj. Juhoše, který šel směrem na svou světnici. Samopal svůj nenašel a proto odešel do služby s vypůjčeným.

O 1.00 hodině se vrátil s velitelem roty svob. Kapralčík a tomuto velitel roty nařídil, aby zkontroloval přítomnost voj. Juhoše. Svob. Kapralčík převzal nejdříve službu DR od zastupujícího čet. Holby, který mu nepředal žádných poznatků a rovněž o zásobníku, který byl odevzdán svob. Javorským po skončení služby mu nic neřekl. Po předání funkce DR šel čet. Holba spát a svob. Kapralčík šel splnit rozkaz velitele roty. Po příchodu na světnici asi v 01.10 hodin zjistil, že voj. Juhoš leží na lůžku, při čemž měl hlavu přikrytou dekou a budil dojem, že spí. Taktéž o 01.30 hod., když Kapralčík šel budit pohraniční hlídku do služby, zjistil, že voj. Juhoš se nachází ještě na lůžku.

Když se vrátila hlídka voj. Kříž Otakar /21.9.1936/ a voj. Erla František /14.1.1937/ ze služby na světnici asi po 01.30 hodinách, zjistili oba pohraničníci, že voj. Juhoš na světnici není přítomen a lůžko má prázdné. Domnívali se že je ve službě a proto šli spát.

Od této doby nebyl voj. Juhoš nikým spatřen a také ho nikdo nehledal. Po 02.30 hodin se vrátil z výkonu služby des. Červený, který pokračoval v hledání svého samopalu, když předtím kontrola u hlídek vyzněla negatívně. Když pak v 03.05 hodin zaslechl krátké dávky ze samopalu v blízkosti útvaru, vyběhl na nádvoří při čemž se ptal voj. Oldřicha Buriána, je-li na světnici voj. Juhoš. Po záporné odpovědi běžel do místnosti DR, kterého žádal, aby vzbudil DDR (dozorčí důstojník roty) npor. Polacha, kterému chtěl hlásit ztrátu samopalu a zmizení voj. Juhoše. Současně hlídky z terénu hlásily střelbu z prostoru útvaru DR.

Velitel roty po vzbuzení a informování se o situaci vyhlásil bojový poplach, provedl zakrytí st. hranice, vyrozuměl o situaci hlídky v terénu a provedl prodložení zapnutí EZOH (elektrické zařízení ochrany hranic). Vytvořil pátrací skupinu se služebním psem ASTRA 417 a psovodem svob. Javorským. Pes byl nasazen na stopu, kterou ihned zachytil a postupoval přes dvůr, pak podél plotu zahrad až na místo vraždy, které se nacházelo asi 250 m. od útvaru.

Velitel roty jakož i příslušníci pátrací skupiny zjistili v osobách totožnost vojína Juhoše a občanky Kadlubové, kteří byli již mrtvi zastřelením.

Npor. Polach po tomto zjištění zajistil místo dvěma pohraničními hlídkami a o celkové situaci podal hlášení na velitelství praporu. Náčelník štábu praporu hlásil situaci veliteli praporu, který společně se ZVP (zástupce velitele pro věci politické) a orgánem VKR (vojenská kontrarozvědka) odejel na místo činu. Tento případ byl hlášen ihned na velitelství brigády, odkud byla k vyšetření případu vyslaná čtyřčlenná komise a dále se na místo činu dostavil zastupující velitele brigády mjr. Platil a ZVP brigády mjr. Kratochvíl. Případ byl oznámen dále vojenskému a civilnímu prokurátorovi a orgánům kriminelní služby, kteří se rovněž dostavili na místo činu. Byli vyrozuměni nejbližší příbuzní Juhoše i Kadlubové. Po provedeném ohledání místa činu, byly mrtvoly z rozhodnutí vojenského prokurátora převezeny do márnice v Mikulově, kde byla dne 4.7.1957 v dopoledních hodinách provedena soudně policejní pitva.

Hodnocení:

21. rota Březí se jeví jako jednotka s dobrým morálním stavem, o čemž svědčí, že v posledním období nedošlo u této jednotky k žádným závažným a hrubým pokleskům. U příslušníků jednotky se projevují drobnější nedostatky ve vojenském vystupování a chování, což pramení z nízké náročnosti velitele a ostatních funkcionářů roty.

Stranicko politická práce a její provádění se jeví jako dobré, o čemž svědčí i ta skutečnost, že u příslušníků jednotky se neprojevují žádné příznaky nespokojenosti.

Pokud se týká voj. Juhoše po služební stránce v plnění úkolů byl důsledný a měl dobrý poměr k manuelním pracem. V posledním období se dopouštěl některých kázeňských poklesků jako je opuštění útvaru bez svolení. Ve svém jednání nebyl přímý, často lhal a k ospravedlnění svého jednání si vymýšlel různé nepravdivé důvody. Přesto však kolektivem jednotky, který jeho jednání neprohlédl byl oblíben, protože se projevoval jako veselý soudruh. Dále byl aktívním členem kultůrního souboru a členem ČSM (Československý svaz mládeže). V bojové a politické přípravě se jevil jako vyhovující.

Kolektivu jednotky bylo známo, že je ženatý, otcem dvou dětí a pod dojmem stálých tvrzení voj. Juhoše o svých rodinných nesnázích žil kolektiv v domněnce že má s manželkou určité nesrovnalosti. O jaké nesrovnalosti se jedná, se nikdy žádnému příslušníkovi nezmínil.

Přesto, že voj. Juhoš byl ženatý udržoval nedovolené styky se dvěma jinými ženami a aby se před kolektivem jednotky ospravedlnil, záměrně rozšiřoval po jednotce řeči o tom, že se nechá rozvést s manželkou proto, že tato je mu nevěrná. Kolektiv jednotky toto jeho jednání i přes jeho výmluvy odsuzoval, domlouval mu a Juhoš slíbil zjednat v tomto směru nápravu. Rovněž velitel roty prováděl s ním několikráte pohovor, kde mu vytýkal jeho nemorální život. Při většině pohovorů a kritických vystoupení se projevil jako lhář.

Pokud jde o obec Březí v které je 21. rota dislokována a ze které pochází občanka Kadlubová, je jednou z nejlepších obcí na okrese Mikulov, v obci je založeno JZD, které si vede velmi dobře o čemž svědčí, že jejich pracovní jednotka dosahuje 27.60 Kčs. Poměr občanů k našemu zřízení i k příslušníkům PS je velmi kladný, rovněž poměr rodiny zavražděné i když hospodaří soukromě je k našemu zřízení kladný.

Když otci zavražděné Kadlubové byla oznámena smrt jeho dcery, neprojevil tento větší citové rozechvění a nejvíce ze všeho ho zajímala finanční otázka úhrady pohřbu, který neměl v úmyslu sám hradit.

Po příjezdu manželky voj. Juhoše dne 4.7.1957 do obce Březí, tato prohlásila, že jejich manželství bylo normalní a že žili ve shodě. Po zjištění příčin smrti svého manžela tohoto přísně za jeho nemorální život odsoudila.

V obci Březí po celém případu se přes učiněná opatření projevila u občanů v celku přirozená reakce, jež spočívá jednak v diskuzi o této události a vyskytly se i dohady, zda Kadlubová nezastřelila nejprve Juhoše a pak sebe. Dále byly zjištěny ojedinělé případy, kdy rodiče zakazují svým dcerám stýkat se s pohraničníky.

Výroky zaměřené proti pohraniční stráži či příslušníkům jako celku nebyly po celou dobu zjištěny ani při prováděném pohřbu Kadlubové dne 5.7.1957 a dá se předpokládat, že nebude narušen dobrý vztah civilního obyvatelstva s pohraniční stráži.

Pokud jde o příslušníky jednotky, tito jednání Juhoše kriticky odsuzují a jako kolektiv necítí se vinni, ba naopak poukazují na to, že se mu snažili pomoci kritikou jeho nemorálního jednání. Projevují obavy, jak se na ně po tomto případu bude dívat civilní obyvatelstvo. Po zjištění, že voj. Juhoš žádné nesrovnalosti doma s manželkou neměl, toto kolektívně Juhošovi zazlívají.

Na případu usmrcení voj. Juhoše a občanky Kadlubové nese částečnou vinu štáb roty v tom, že neučinil radikalnější opatření k zamezení styků voj. Juhoše s Kadlubovou a Randusovou. Štáb praporu při prováděných kontrolách na této rotě nezjišťoval do hloubky činnosti velitele roty a jeho zástupců při řízení osobních záležitostí pohraničníků.

V důsledku nedostatečného uzamčení a střežení objektu roty měli pohraničníci možnost vzdalovat se bez svolení v nočních hodinách z rajonu roty, aniž by o tomto funkcionáři roty věděli. Tato okolnost byla veliteli roty známa, o čemž svědčí případy kázeňského potrestání některých pohraničníků za neoprávněné opuštění rajonu roty. Velitel roty nečinil opatření, aby se podobné případy neopakovaly a spokojil se pouze s kázeňským potrestáním. Tím bylo na jednotce ovzduší, že když některý příslušník chyběl /v kritické noci voj. Juhoš/, nikdo z pohraničníků se na tomto nepozastavoval a nepovažoval toto ani za nutné hlásit svým náčelníkům.

Zakořeněným nešvarem u této jednotky bylo střídání ve funkci DR (dozorčí roty) během jeho služby. Kritického dne, kromě normálního střídání bylo provedeno vymění dozorčích ještě dvakrát, při čemž dočasné převzetí funkce bylo prováděno formálně, takže zastupující DR neměl přehled o chodu služby na rotě jelikož i o stavu pomůcek DR a munici s níž manipuluje, nehledě na to, že žádný z nich pak neměl přehled o operatívní situaci v úseku roty.

Dalším závažným nedostatkem u této jednotky bylo, že příslušníci si navzájem bez vědomí funkcionářů a mnohdy i sebe samých zaměňovali zbraně do služby. Vzhledem k tomu, že toto bylo na jednotce vžito, nebyla ze strany des. Červeného činěna žádná opatření, když o 00.45 hodin dne 3.7.1957 zjistil ztrátu svého samopalu, neb se domníval, že ho má někdo z příslušníků ve službě. Později pak bylo zjištěno, že tento samopal odcizil ze stojanu voj. Juhož k provedení svého záměru.

Rovněž bylo zjištěno, že strážný této roty vykonával službu pouze s jedním zásobníkem, kterýžto nešvár funkcionáři roty trpěli a přehlíželi již delší dobu.

Závěr:

Nesprávně řešená otázka nemorálního stavu voj. Juhoše je jednou z příčin zastřelení voj. Juhoše, neb velitel roty měl možnost si ověřit společné soužití voj. Juhoše s manželkou, zvláště když voj. Juhoš souhlasil s tím, aby k urovnání rodinných poměrů s ním odejel některý z funkcionářů roty. Mohlo být pro něj nápadné, že před odjezdem na dovolenou, tuto nabídku odmítl.

Jak došlo k domluvení schůzky voj. Juhoše s Kadlubovou nedá se přesně zjistit, ale jest velmi pravděpodobné, že teprve v noční době voj. Juhoš vyzval Kadlubovou na schůzku, o čemž svědčí i ta skutečnost, že k bytu kde spala Kadlubová vedly stopy v gumových botech, odkud odešel zpět na útvar a na místo činu se dostavil již v keckách. (český název kecky vznikl podle americké obuvi – tenisek s gumovou podešví a plátěným svrškem od americké značky Keds)

Rovněž motiv sebevraždy se nedá přesně určit, ale jest možné že sebevraždu uskutečnili po vzájemné dohodě, následkem podle nich neřešitelné situace.

Na podkladě zjištěných faktů vyplývá, že voj. Juhoš odcizil samopal des. Červenému v době od 24.00 do 00.45 hodin a zásobník s náboji v místnosti DR v době od 24.00 do 01.30 hodin.

Opatření:

Po zjištění případu byla v obci Březí svolána schůzka předsedy MNV, předsedy vesnické organizace KSČ a předsedy JZD, kterým velitel praporu a jeho ZVP (zástupce velitele pro věci politické) celý případ objasnili. Předseda vesnické organisace svolal na návrh velitele praporu mimořádnou členskou schůzi komunistů ještě týž den v 07.00 hodin kde byli všichni komunisté v potřebném informováni velitelem praporu a ZVP, aby tak mohli vyvrátit případné nesprávné názory, jež by poškozovaly kladný vztah obyvatelstva k PS (Pohraniční stráži). Obdobné opatření bylo provedeno s PPS. (Pomocníci Pohraniční stráže)

S pohraničníky roty byla provedena velitelem praporu za přítomnosti ZVP praporu a členů vyšetřující komise beseda se zhodnocením případu, do kterého se zapojili někteří pohraničníci.

Pohřeb voj. Juhoše bude proveden v místě jeho bydliště v Trsticích okr. Galanta a výdaje s tímto spojeny budou hrazeny PS (Pohraniční stráží).

Pohřeb občanky Kadlubové byl proveden dne 5.7.1957 v 15.00 hodin v obci Březí a výdaje s tímto spojené budou proplaceny n.p. Galla ve Znojmě.

Na základě zjištěných nedostatků jsem potrestal velitele 4. praporu mjr. Vaculíka Josefa a jeho ZVP kpt. Mikulku Františka písemnou důtkou.

Funkcionáři a příslušníci roty budou potrestání v kázeňské pravomoci velitele praporu.

Přílohy: 8/

Velitel brigády:
na dovolené
v zastoupení mjr. Platil Oldřich

Fotogalerie