Augustin Krejčí byl u vyšetřování nejtěžších kriminálních případů nejen na Mikulovsku, do května 1948 byl vedoucím StB Mikulov, o politiku se v práci nezajímal

Ihned po skončení 2. světové války se v Mikulově objevuje Augustin Krejčí. Ministerstvem vnitra byl jmenován správcem úřadu NB (Národní bezpečnosti), o pár měsíců později se stal vedoucím Pobočky oblastní úřadovny StB v Mikulově. A to nebyly bezvýznamné funkce. Augustin Krejčí se tak v poválečné době ocitá v pohraničí na Mikulovsku a svojí prací má zajišťovat vyšetřování různých skutečností a zločinů. Do oblasti jeho působnosti patřila také obec Prátlsbrun. A díky tomu, a díky jménu Dobroslav Lupuljev, se dostáváme k zajímavým příběhům té doby a osudům tohoto vyšetřovatele.

Na samotný konec článku jsem přidal vzpomínky jeho dcery Vlasty Krejčí, kterou se mi po sepsání článku podařilo dohledat. Paní Vlasta Krejčí se stala chirurgem a žije ve Znojmě, kam musela na tzv. umístěnku. Fotografie z rodinného archivu poskytl zase vnuk Augustina Krejčího, Lukáš Krejčí – člen Filharmonie Brno. Oběma tak děkuji za doplnění článku.

Stručné shrnutí tří let Augustina Krejčího na Mikulovsku

Kpt. Augustin Krejčí, nedatovaná fotografie, zdroj: Archiv bezpečnostních složek

Kpt. Augustin Krejčí, nedatovaná fotografie, zdroj: Archiv bezpečnostních složek

Jak už bylo zmíněno, Augustin Krejčí se na Mikulovsku objevuje v květnu 1945. Od 1. ledna 1946 se stal přednostou (v některých materiálech je zmiňována funkce vedoucího) pobočky Oblastní úřadovny Státní bezpečnosti v Mikulově. Jestli to bylo jeho rozhodnutí sloužit místo Brna na Mikulovsku, anebo na místo byl jednoduše přidělen, není z dokumentů patrné. Dle vzpomínek dcery tam ale měl být poslán z moci úřední.

Úkol to pro Augustina Krejčího nemusel být lehký, měl stát v úřadech, které měly jednak potrestat válečné kolaboranty s nacistickým Německem, ale dané úřady měly také zajistit klid v pohraničí. Zároveň byl také svědkem vysídlení většiny původních obyvatel především německé národnosti, stejně jako zažil dosídlení oblastí na Mikulovsku novým obyvatelstvem, ostatně některé novousedlíky v rámci své profese vyšetřoval, jedním z nich byl i již zmiňovaný Dobroslav Lupuljev.

Dá se tak předpokládat, že část práce Augustina Krejčího zaujímala i hospodářská kriminalita. A jaké měl předpoklady k výkonu této práce? Augustin Krejčí začal sloužit u bezpečnostních sborů v roce 1931 jako pomocná kancelářská síla, tudíž jisté znalosti pro tuto funkci bezpochyby měl, navíc ovládal německý jazyk. Až do okupace Československa 15. března 1939 navíc pracoval na Policejním ředitelství v Brně, které tehdy vedl JUDr. Babák (k osobě JUDr. Babáka a A. Krejčího se ještě později vrátíme), před okupací byl členem oddílů Stráž obrany státu (SOS). Období okupace A. Krejčí prožil a přežil v Brně jako pomocný úředník. A po osvobození se přesouvá z Brna právě na Mikulovsko, kde strávil 3 roky svého života.

=== článek ve výstavbě ===

Nedlouho po únorových událostech v roce 1948 Mikulovsko opouští

V únoru 1948 došlo ke změnám ve státním zřízením, kdy moc definitivně převzala KSČ (Komunistická strana Československa). Dne 8. března 1948 se Augustin Krejčí stává kandidátem KSČ (přihlásit se měl za trvání akce „Gottwaldova výzva“), zaručit se za něj měli Bohumil Lukšíček, vedoucí VOstb Mikulov a Jan Novák, člen VOstb Mikulov. Pro přiblížení tehdejší doby dodám, že jen o dva dny později, 10. března 1948, umírá za dosud nevyjasněných okolností Jan Masaryk. A jen o pár týdnů později Augustin Krejčí na Mikulovsku končí, ve spisech je uvedeno datum 31. května 1948.
Augustin Krejčí opravdu pohraničí opouští, a jako rodák z Modřic u Brna se vrací služebně opět do Brna, kde ostatně v roce 1931 u tamějšího Policejního ředitelství jako pomocná kancelářská síla začínal.

Opět v Brně

Nově se stává jeho místem zaměstnání Krajské velitelství národní bezpečnosti. Jeho manželka s dětmi jej o nějakou dobu později z Mikulova následuje. V Brně se pak stal velitelem vyšetřovací skupiny zabývající se závažnými kriminálními činy, často to byly vraždy.

Augustin Krejčí měl výsledky. Byl nejen úředníkem, ale i vyšetřovatelem v terénu. Podle dochovaných dokumentů se mělo jednat dokonce o nejlepšího vyšetřovatele těchto činů na Brněnsku, za svou činnost získal nejedno uznání. Své teoretické a i praktické zkušeností měl předávat mladším kolegům na školeních, která měla být hodnocena jako nejlepší. Co se týká jazykových znalostí uměl výborně německy, a měl se zajímat o nejnovější kriminalistické metody vyšetřování. Při vyšetřování na místech činu začal využívat luminol.

V 50. letech přispěl k předávání svých znalostí jiným kolegům v odborných článcích Hledání a zajišťování krevních stop a Lupič pokladen.

Jenže byť měl tehdy všeobecně upřednostňovaný dělnický původ a byl hodnocen jako nemajetný, měl dle dochovaných posudků na jeho osobu vyznávat „zastaralé buržoasní návyky, kterých se měl naučit v období za první republiky„. O politiku KSČ se neměl zajímat, do KSČ vstoupil až v březnu 1948 a měl být politicky neuvědomělý, přičemž se politicky nijak ani ve volném čase neangažoval a měl „plnit jen ty nejzákladnější povinnosti člena KSČ“. V jiných dokumentech se měl naopak nelichotivě vyjadřovat o některých kolezích, zejména z řad tzv. „dělnických kádrů“, kritizována byla i jeho nechuť k vojenskému vystupování.
Dle dochovaných dokumentů měl v soukromí vyznávat názor, že zaměstnanci policejních sborů by se neměli nijak politicky angažovat, že politika do jejich práce nepatří.

Rok 1956 – konec kariéry kpt. Augustina Krejčího

V 50. letech se také v některých spisech začaly objevovat zmínky, že Augustin Krejčí se měl stýkat s lidmi nepodporující lidově-demokratické státní zřízení, anebo přímo některým měl pomáhat s plánováním útěků do zahraničí, ale nic mu nebylo oficiálně prokázáno. Proti Krejčímu byly sepsány zprávy. Jeho úspěšná kriminalistická kariéra měla skončit.

Dne 18. února 1956 Krajská správa MV Brno, správa veřejné bezpečnosti, s označením „Tajné“ podává návrh na ministerstvo vnitra do Prahy, aby byl Augustin Krejčí propuštěn. Zmiňováno bylo jednak jeho zdravotní omezení na základě tomografického snímku, ale dále byla zmiňována jeho nízká politická aktivita ve prospěch KSČ.

Dále bylo zmíněno, že kpt. Krejčí „vydal po osvobození bývalému policejnímu řediteli v Brně JUDr. Babákovi falešné prohlášení o tom, že mu Babák dal rozkaz, aby dne 14. 3. 1939 (před zabráním našeho území) aby spálil spisy s funkcionáři KSČ v brněnské teplárně. Kpt. Krejčí mu uvedené falešné prohlášení podepsal, ačkoliv bezpečně věděl, že toto se nezakládá na pravdě, a že tuto kartotéku členů KSČ nedal bývalý policejní ředitel Babák v teplárně kpt. Krejčímu spálit, ale tuto sám Babák předal gestapu, v důsledku čehož nastalo na brněnsku velké zatýkání členů KSČ.

Dále bylo zmíněno:

v roce 1950 byl jmenovaný v podezření pro napomáhání k útěku přes státní hranice. Tato skutečnost však nebyla kpt. Krejčímu prokázána.

Závěr v této zprávě zněl:

Za těchto důvodů byla prověrka jmenovaného uzavřena s návrhem na uvolnění ze služeb ministerstva vnitra.

Pod zprávou byl podepsán „Náčelník správy VB: v z. mjr. Svoboda„.

Do Prahy zpráva došla dne 25. února 1956. Dále bylo doplněno:

Jmenovaný byl uvolněn dnem 15. 4. 1956 kádrovým rozkazem ministerstva vnitra čís. 429 z 12. 3. 1956 ze zdravotních důvodů s nárokem na vyplacení prémie. Provedeno kádr. rozkazem náčelníka čís. 14/1956. Uložit a.a. do spisu jmenovaného.“

Následoval již jen podpis – Náčelník odboru kádrového z r. /nečitelné/ a pod ním další podpis por. Ježek.

Jaká jednorázová prémie byla kpt. Krejčímu vyplacena se již nedozvíme, ale ze spisu je zřejmé, že žádné jiné odchodné / pravidelnou výsluhu za svou práci v bezpečnostních sborech dostat neměl.

Kariéra kpt. Krejčího tak skončila, přestože podle dochovaných dokumentů měl z pohledu znalostí předpoklady k dalšímu postupu, ale z důvodů jeho politických vlastností nikoliv.


Život kpt. Augustina Krejčího podrobněji

Začněme od začátku.

Dělník Augustin Krejčí měl syna Augustina Krejčího

Augustin Krejčí se narodil 6. srpna 1912 (tehdy ještě nebyl kapitán) v dělnické rodině. Jeho otec, rovněž Augustin Krejčí, se narodil roku 1877 a byl dělníkem. Otec zemřel již v roce 1935. Matka Josefa, rozená Cendelínová, se narodila v roce 1876. Pracovala v domácnosti, zemřela o mnoho let dříve než její manžel, již v roce 1921.

Nechme ale nyní vyprávět samotného Augustina Krejčího o jeho životě tak, jak jej sám popsal v jednom z dotazník.

Augustin Krejčí měl sestru Heřmu, ta se narodila v roce 1926.

Text v přípravě

https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/52701/1/Bakalarska%20prace_Organizace%20StB%20v%20letech%201945%20-%201989%20a%20jeji%20pravni%20uprava_Daniel%20Komarek.pdf

https://www.ustrcr.cz/data/pdf/vystavy/kralove-sumavy/panely.pdf