Pošta

Poštovní úřad v obci byl otevřen v roce 1882 a jeho otevření znamenalo rozmach obchodu a rozkvět obce, stejně jako usnadnilo doručování dopisů a novin, které se tehdy doručovaly pouze dvakrát týdně poslem z Mikulova. Za zmínku dále stojí zřízení telegrafu v roce 1899 a vybudování telefonní stanice v roce 1918, což byl další významný milník v rozvoji, zejména pro obchod. Vždyť pak během července a srpna bylo např. dopraveno 1.850 telegramů a 2.689 hovorů.

Ještě by mohl zaujmout vývoj obratu pošty – v roce 1924 to mělo být 4,5 mil. korun, v roce 1926 již např. 12 mil. korun. Tak to uvádí Kronika obce Bratelsbrunn, která pokrývá i dobu existence československého názvu obce Prátlsbrun do roku 1938.

Tolik pro úvod, ale protože tento web je zaměřen především na období existence obce Prátlsbrun, tak je důležitá informace, že první poštovní razítko s názvem Prátlsbrun (Prátlsbrun / Bratelsbrunn – bylo dvojjazyčné) vzniklo a bylo používáno až od roku 1925 s tím, že za období existence Československa jsou ještě známé předchozí varianty – opět dvojjazyčné, ale tam byl použit starší název Pratelsbrun, zajímavostí jsou varianty v německém jazyce – u jednoho je to Bratelsbrun (jedno „n“), u druhého, o rok novějšího, Bratelsbrunn.

Pro svá tvrzení se opírám o knižní titul:

„Monografie československých známek – díl XVII. – Československá poštovní razítka 1919 – 1938“, autor Ing. Emil Votoček, POFIS, Praha, 1988

Kompletní přehled tedy je:

1. Pratelsbrun * Bratelsbrun * Č.S.P. a (1920 – 1925), M.44, 14
2. Pratelsbrun * Bratelsbrunn * Č.S.P. b (1921 – 1925), M.44, 14
3. Prátlsbrun * Bratelsbrunn * a (1925 – 1938), M.47, 11
4. Prátlsbrun * Bratelsbrunn * b (1925 – 1938), M.47, 11

Kde M.44 značí místní denní razítka běžného typu, v horním mezikruží mají buď český, nebo slovenský místní název, v dolním pak místní název v druhém jazyce. Oba jsou vzájemně odděleny ozdobami. Iniciály Č.S.P. (Československá pošta) jsou pro nedostatek místa vsunuty do horní a rozlišovací značky do dolní úseče. V tomto provedení se používala razítka česko-německá, česko-polská, slovensko-maďarská a česko-rusínská. Typ M.44 patří mezi razítka I. základního typu.

Razítka typu M.47 mají v horním mezikruží vesměs český nebo slovenský místní název a v dolním mezikruží místní název v druhém jazyce. Oba nápisy jsou odděleny ozdobami. Datum má vždy hodinový údaj. Iniciály Č.S.P. se již na razítku nevyskytují. Typ razítka M.47 se již řadí mezi razítka II. základního (novějšího) typu.

K písmenkům „a“ / „b“ jen uvedu, že se jednalo o jednoznačnou identifikaci razítka ve spojitosti s daným typem. Nemohla např. existovat dvě stejná razítka se stejnou identifikací a stejného typu.

Z razítek je zřejmě, že pokud úředně přejmenujete obec, všechno má svoji setrvačnost, někdy třeba i několik let. Příkladem je tak i používání názvu Pratelsbrun na razítkách několik let v době, kdy se obec oficiálně jmenovala Prátlsbrun.

Poštovní razítka v době po odstoupení obce Německu od října 1938 do dubna 1945

Záznamy z této doby neexistují, ale podle otisků razítek z pohlednic byla používána dvě razítka s identifikací „a“ / „b“ s tím, že zůstal jen nápis v německém jazyce – Bratelsbrunn.

U některých otisků v době po připojení k Německu se zdá, že nelze zcela vyloučit tu možnost, že původně československá poštovní razítka byla zbavena československého označení vč. dalších detailů, a byla po nějakou dobu používána jako „kořistní“, než došlo k výrobě běžně používaných německých typů.

Otisky razítek jsou také dostupné na webu StampsX.com

Poštovní razítka s nápisem Prátlsbrun po skončení 2. světové války

Podoba standardních razítek není známa, ale zachovaly se otisky již z května 1945 – jsou ale od tzv. provizorního poštovního razítka.

Je to poznat podle jiné barvy inkoustu a nejvíce kvůli datumovce, která je do otisku vložena dodatečně a velikostně přesahuje plochu otisku razítka.