Železná opona v 50. letech u obce Březí přinášela smrt – v roce 1956 zemřel Roman Dzidycz, o rok později Marian Grabowski

Oba chtěli utéct do Rakouska, ale zastavila je Železná opona. Roman Dzidycz byl v době úmrtí (v roce 1956) stár 36 let, zatímco Roman Grabowski v roce 1957 měl 24 let. Oba byli z Polska. Oba zabil elektrický proud a jejich těla byla po zásahu proudem ohořelá. Pohřbeni byli v obci Březí, daleko od svých […]

Archiv nově promluvil – konec války neznamenal klid v obci Prátlsbrun – nové osídlení mělo přinést jak politické neshody, tak i letité boje o konfiskovaný majetek, pomluvy, výhružky zabitím, aneb další spisy Dobroslava Lupuljeva ukazují nelehkou dobu nejen v obci

Boj o majetek v mnoha podobách, údajně falešná partyzánství, vyhrožování zabitím, nepravdivá udání, obvinění ze znásilnění, selhávání byrokracie, za údajné slovní znevažování prezidenta republiky Beneše trestní řízení, za pobuřováni a snižování členů MNV a funkcionářů KSČ vazba. Vypořádání se s válečnými zločinci, podezření na špionáž, možné psychické následky z období války, narušená kontinuita míst. Konec […]

Augustin Krejčí byl u vyšetřování nejtěžších kriminálních případů nejen na Mikulovsku, do května 1948 byl přednostou StB Mikulov, o politiku se v práci nezajímal

Ihned po skončení 2. světové války se v Mikulově objevuje Augustin Krejčí. Ministerstvem vnitra byl jmenován správcem úřadu NB (Národní bezpečnosti), o pár měsíců později se stal vedoucím Pobočky oblastní úřadovny StB v Mikulově. A to nebyly bezvýznamné funkce. Augustin Krejčí se tak v poválečné době ocitá v pohraničí na Mikulovsku a svojí prací má […]

3. července 1957 po 3. hodině ráno se obcí Březí ozvala střelba ze samopalu, pohraničník Juhos a jeho milenka Kadlubová byli nalezeni mrtví

Tehdejší červencová noc nebyla klidná, dne 3. července 1957 vyhasly dva lidské životy. Předcházelo tomu několik dávek ze samopalu. Vojín základní služby, Julius Juhos (čte se Juhoš), sloužící tehdy u 21. roty Pohraniční stráže Březí, byl po 3. hodině ráno nalezen mrtvý, vedle něj bylo nalezeno další tělo. Byla to jeho milenka, Františka Kadlubová z […]

Karel Fišer, učitel nejen v Prátlsbrunu

Dožil se 100 let a ovlivnil život mnoha lidí a komunit. Narodil se 5. prosince 1901 v obci Zahnašovice v rodině hospodského, mládí strávil ve městě Fryšták na Zlínsku. Profesí se stal učitelem, do své první školy v roli učitele nastoupil v obci Bošovice v roce 1921. Karel Fišer byl všestranně hudebně nadaný, stejně tak […]

Dobroslav Lupuljev, národní správce obchodu Marie Wymetal v Prátlsbrunu, měl údajně terorizovat okolí a vymýšlet si své partyzánské zásluhy

Jestli obec Prátlsbrun před 2. světovou válkou měla být nijak výraznou a mimo region nepříliš známou pohraniční zemědělskou obcí, tak od roku 1945 se to mohlo změnit. Vyšetřování Státní bezpečnosti a dalších institucí, vyslání zvláštních inspektorů z Brna, dopisování mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany, zapojení Kanceláře prezidenta republiky v Praze, a dalších, to […]

Váleční zajatci v Prátlsbrunu ve 40. letech 20. století

Ve 40. letech 20. století byli v obci Prátlsbrun (ve skutečnosti během října 1938 – dubna 1945 se používala jen tehdejší německá varianta názvu obce – Bratelsbrunn) umístěni váleční vězni. O jejich práci a pobytu v obci se nedochovalo mnoho informací, ale dá se předpokládat, že byli nasazeni především v zemědělství. V knize „Tábory utrpení […]

V roce 1945 mělo být v Prátlsbrunu rozkradeno asi 5 kg zlata a nezjištěné množství stříbra, vyšetřovala to Státní bezpečnost

Zpřístupňování archivních dokumentů ve spojitosti s obcí Prátlsbrun mě dovedlo i ke spisu se jménem Karel Fišer, někdejšímu učiteli v obci Prátlsbrun, pak v obci Ivaň. Součástí jeho spisu je i materiál z 50. let, že v roce 1945 při osidlování obce Březí (před rokem 1950 obec Prátlsbrun) mělo být v usedlostech po Němcích zabaveno […]

Srpen 1949: úředník z Kunovic chtěl utéct do Rakouska, dostihla a postřelila jej hlídka Pohraniční stráže Prátlsbrun

V Československu v roce 1948 začíná docházet po únorových událostech k proměně státního zřízení. Řada občanů Československa se rozhodla z různých důvodů pro útěk ze svého státu. Jedním z mnoha byl i Alois Blažek z Kunovic, který se rozhodl pro útěk do Rakouska mezi obcemi Dobré Pole a Prátlsbrun, tedy přes úsek střežený Pohraniční stráží […]

Duben 1948: manželka člena Finanční stráže v Prátlsbrunu převáděla lidi přes hranice

Je duben 1948 a SNB útvar 8177 ve Znojmě posílá hlášení na velitelství SNB útvaru 9600 s požadavkem na posílení hlídek na jižni Moravě, zejména díky většímu počtu lidí, kteří nedávno ilegálně opustili Československo. Pomáhat lidem s ilegálním přechodem hranic měla i manželka člena Finanční stráže Prátlsbrun. Byla zatčena. Její manžel, Jaroslav Levít, byl také […]

Ludvík Fojtík a Prátlsbrun podruhé – Vojenský ústřední archiv promluvil, nové informace

Předchozí článek o Ludvíku Fojtíkovi, který se do obce Prátlsbrun poprvé dostal v roce 1945 a našel zde nový domov, zaujal podle ohlasů nejednoho současného obyvatele obce Březí. A byl to tak hlavní důvod pro sepsání tohoto druhého článku. Postava v obci to byla svým způsobem výrazná. Pojďte se mnou nahlédnout do nově zpřístupněných materiálů […]

Ludvík Fojtík – cesta četníka od Užhorodu přes Bernau po Prátlsbrun

Na první pohled ničím nepříliš zajímavý příběh se tak začal rozvětvovat, aby se nakonec rozšířil i o odbojové aktivity za 2. světové války nejen během operace Clay – Eva, ale došlo i na lidské příběhy a osudy nejen z té doby. Ale začněme popořádku. O činnosti příslušníků Národní bezpečnostní stráže v Prátlsbrunu v roce 1945 […]

„Obec Prátlsbrun byla malá Vídeň, lidi byli celkem spokojení,“ vzpomínala Anežka Hovorková

Regionální muzeum v Mikulově má ve své sbírce záznam rozhovoru Anežky Hovorkové, která v Bratelsbrunnu / Prátlsbrunu a následně v obci Březí strávila téměř celý život. Narodila se v roce 1906, do obce přišla o šest let později, v roce 1912. Rozhovor proběhl v roce 1985 a dává nám tak nahlédnout do minulosti. Anežka Hovorková zemřela 17. dubna 1992 a je pochována na hřbitově v Březí.

Datum konání rozhovoru: 29. září 1985

Redakčně upravil: Mgr. Josef Šuba, Regionální muzeum v Mikulově

Číst dál

Obec Březí / Prátlsbrun v učebních textech (1969) – Universita Palackého v Olomouci

V roce 1969 vydala Universita Palackého v Olomouci – Filosofická fakulta – učební text Místopis Mikulovska 1848 – 1960, napsali M. Zemek – A. Zimáková. Nás budou zajímat strany 53 až 55, které se týkají obce Březí / Prátlsbrun. Dokument je na stránkách Pratlsbrun.cz zveřejněn se souhlasem FF Univerzity Palackého v Olomouci.

O pašování zbraní z Rakouska do Prátlsbrunu v roce 1938

O průběhu neklidného roku 1938 z hlediska pašování zbraní do Prátlsbrunu a Dolních Dunajovic se v roce 1963 rozepsal pan Antonín Ševčík. Ten byl po skončení války přijat původně jako zaměstnanec Archivu města Brna, ale v roce 1951 se rozhodl dobrovolně v rámci „Akce 77 000 do výroby“ stát svářečem. O necelé 4 roky později, v roce 1955, opustil místo svářeče a pokračoval jako referent Jednotného státního archivního fondu Krajské správy ministerstva vnitra. Tam se věnoval zejména období okupace.

A o životě autora se pro změnu zase rozepsala Bc. Dagmar Oličová ve své magisterské práci Absolventi brněnské archivní školy ve službách Moravského zemského archivu.

Níže je uveden doslovný textový přepis článku „Nacistická pátá kolona v Březí“ z roku 1963, se souhlasem Městského muzea a galerie v Břeclavi.

Zdroj textu: ŠEVČÍK, Antonín. Nacistická pátá kolona v Březí. In: ŠEVČÍK, Antonín a Metoděj ZEMEK. Mnichov a Břeclavsko. Břeclav: Okresní vlastivědné muzeum, 1963, s. 5 a 6. 

Číst dál

Nezaměstnaný zedník německé národnosti z Prátlsbrunu píše prezidentu republiky Masarykovi žádost o podporu, své děti posílá do české školy a místní Němci jeho rodinu prý bojkotují (1933)

Při mém pátrání po materiálech týkající se obce Prátlsbrun se objevil také neurčitý záznam Antreich Josef, Prátlsbrun, nezaměstnaný zedník. Zajímavý na tom byl ale fakt, že tento záznam se objevil na webových stránkách Archivu Pražského hradu. Položil jsem si otázku: „Jaký záznam by to mohl být?“ Samozřejmě jsem se na Archiv Pražského hradu obrátil se […]

Pamětní kniha staničního úřadu v Pratlsbruně (do roku 1948)

Dokument „Pamětní kniha staničního úřadu v Pratlsbruně“ popisuje události v obci od roku 1918 do 1948, přičemž autor nezapomene přiblížit historii a polohu obce, včetně politických událostí. Dozvíme se zde spoustu informací, byť je možné, že některá data a detaily zde uvedené před rokem 1945 mohou být nepřesné, ale to zde ještě provozní oficial, později přednosta stanice, Chloupek Josef, ještě nebyl, a tak mu drobné nepřesnosti a drobné chyby v názvech jistě odpustíme.

Číst dál

Bibliografie okresu Břeclav (2002)

Článek obsahující výčet známé a dostupné bibliografie k místu Bratelsbrunn / Prátlsbrun / Březí na stranách 163 a 164, kterou jsem si dovolil ocitovat. Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie, jejíž část jsem přepsal do textové podoby a nijak do obsahu nezasahoval.

Miloš Papírník – Ludislava Šuláková, Bibliografie okresu Břeclav.
Vyšlo: 2002, 9 830 záznamů na 483 s.
Vydali: Moravská zemská knihovna v Brně a Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově.

Číst dál

Zajímavost: Počet telefonních linek v obci Prátlsbrun v roce 1946

Jestliže v roce 1935 měla obec Prátlsbrun celkem cca 15 telefonních účastníků (podle nejvyššího telefonního čísla dle článku o podnikatelích v roce 1935), tak v roce 1946 podle tisku Úřední telefonní seznam pro zemi Moravskoslezskou na rok 1946, vydalo Ředitelství pošt v Brně, měla tehdy obec aktivních pouze 9 telefonních účastníků. Byly to:

Číst dál

Nové osídlení okresu Břeclav po roce 1945

Článek popisující situaci ohledně nového osídlení okresu Břeclav po roce 1945, konkrétně stav situace v roce 1950 (tedy prakticky po zániku názvu obce Prátlsbrun a změny na Březí), ze kterého si dovolím citovat část týkající se obce Prátlsbrun (v textu je použit již tehdy platný název obce Březí).

Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie článku, jehož část jsem přepsal do textové podoby a nijak do jeho podoby nezasahoval.

Školl, Jaroslav:
Nové osídlení okresu Břeclav po roce 1945
Vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, Knižnice Jižní Moravy,  Sv. 10, (1983), s. 46 – 47.

Číst dál

Stručné výpisky z kronik obce (1918 – 1995)

Stručné výpisky z kronik obce (1918 – 1995)

Přestože tento web je zaměřen na období existence obce Prátlsbrun, po zpřístupnění kronik obce Březí jsem neodolal možnosti prozkoumat, jak moc byla / nebyla ovlivněna kontinuita existence obce ve 20. století, ať už se obec jmenovala jakkoliv a patřila komukoliv. Ostatní roky a informace jsem si nastudoval z ostatních materiálů, které jsem již dříve znal a jsou uvedené na tomto webu.

Zajímaly mě roky 1918, 1938, 1945, 1948, 1968, 1989 a 1993

Číst dál

Aby veřejný pořádek nebyl porušen… Činnost příslušníků Velitelství stanice Národní bezpečnostní stráže Prátlsbrun v květnu a červnu 1945

Článek popisující činnost bezpečnostních složek v obci Prátlsbrun v roce 1945 po osvobození.

Kompletní článek v PDF formátu mi poskytl jeho autor.

Dle mých informací je tento článek na internetu zveřejněn v celém znění poprvé, se souhlasem autora.

Příspěvek s tímto názvem přednesl PhDr. Jiří Mikulka v rámci XXXIV. Mikulovského sympozia (pořadatel Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově), které se konalo 10. a 11. 10. 2018 v Mikulově.
Téma sympozia: Formování hranice na Moravě po roce 1918.
Příspěvek zveřejněn ve Sborníku XXXIV. Mikulovského sympozia, jenž vydal Moravský zemský archiv v Brně v roce 2018.

Číst dál

Prátlsbrun, Studánka, Broskvín, Vínohor, Hraničná, Úvar nebo Březí?

Článek popisující přejmenování obce z názvu Prátlsbrun na Březí dokazuje, že to nemusí být jednoduchá, ani svým způsobem nudná věc. 

Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie článku, který jsem doslovně přepsal do textové podoby a nijak do jeho podoby nezasahoval.

Dle mých informací je tento článek na internetu zveřejněn v celém znění poprvé, se souhlasem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně.

Šuláková, Ludislava –
Prátlsbrun, Studánka, Broskvín, Vínohor, Hraničná, Úvar nebo Březí? Ludislava Šuláková. In: Jižní Morava : vlastivědný sborník / Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně Roč. 33, sv. 36 (1997), s. 238-240.

Číst dál

Z historie kostelů v Březí

Zajímavý článek o tom, jak to bylo s kostely v obci Březí (dříve Prátlsbrun, Bratelsbrunn). Zároveň také důkaz o tom, že nepříjemné věci se stávají nejen lidem, ale také kostelům, stejně jako zvonům.

Zdrojovým materiálem mi byla fotokopie článku, který jsem doslovně přepsal do textové podoby a nijak do jeho podoby nezasahoval.

Dle mých informací je tento článek na internetu zveřejněn v celém znění poprvé, se souhlasem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně.

Červený, Eduard –
Z historie kostelů v Březí. Eduard Červený. In: Jižní Morava : vlastivědný sborník / Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Roč. 38, sv. 41 (2002), s. 242-249.

Číst dál