Srpen 1949: úředník z Kunovic chtěl utéct do Rakouska, dostihla a postřelila jej hlídka Pohraniční stráže Prátlsbrun

V Československu v roce 1948 začíná docházet po únorových událostech k proměně státního zřízení. Řada občanů Československa se rozhodla z různých důvodů pro útěk ze svého státu. Jedním z mnoha byl i Alois Blažek z Kunovic, který se rozhodl pro útěk do Rakouska mezi obcemi Dobré Pole a Prátlsbrun, tedy přes úsek střežený Pohraniční stráží Prátlsbrun. Útěk se mu nepodařil, a po zadržení mu ještě byla prostřelena noha.

Úvodem

Na úvod bych chtěl připomenout, že tento článek je psán za účelem zprostředkování historických materiálů v souvislosti s obcí Prátlsbrun / od roku 1950 Březí.

Tento článek si neklade za cíl podrobněji popisovat účel a činnosti Pohraniční stráže, která byla v obci zrušena až v roce 1990, jak je uvedeno na webu Vojensko.cz. Množství informací nejen o organizaci PS útvarů v té době lze také nalézt na webu Valka.cz.

Níže uvedené archivní informace by se mi nepodařilo získat, kdybychom nežili v době, kdy je značná část archivů veřejně přístupná. Berte níže zprostředkované informace z archivu jako otisk doby, který bych vám ještě před pár lety nemohl přinést.

Úvod do příběhu

Pojďme k události, která se stala dne 21. srpna 1949 nedaleko obce Prátlsbrun. Tento jeden neveselý příběh se mohl podobat i jiným z tehdejší doby, a to napříč republikou v místech, kde byly dislokovány jednotky Pohraniční stráže.

Tento příběh oproti jiným možná nenabízí na první pohled žádné „akční zápletky“, ale je svědectvím lidí a doby, přičemž v tomto svědectví doby můžeme sledovat jak obsah hlášení pro nadřízený útvar Pohraniční stráže, výpověď jednotlivých členů hlídky, tak i výpověď samotného poškozeného. A pozorného čtenáře nezaskočí, že se v některých detailech výpovědi rozcházejí.

Některé detaily tak jsou v souhrnném hlášení zmíněny, jiné zase „zapomenuty“. Součástí spisu byla dále i informace o rozsahu zranění a zpráva o prověřování správnosti postupu hlídky.

Prokurátorovi bylo znemožněno získat protokoly

O případ se začal zajímat krátce po proběhnutí události i prokurátor (vojenský), a požádal o možnost zapůjčení protokolů. To mu ale bylo velitelem nadřízeného PS-útvaru zamítnuto s tvrzením, že postup hlídky byl velitelem útvaru 9600 shledán správným. Tím došlo k situaci, že prověřovaná složka státu (SNB útvar 9600 spadající pod Ministerstvo vnitra) sama o sobě ve svůj prospěch prohlásila, že vše proběhlo dle zákonů, tedy v pořádku, a protokoly poskytovat nebude.

V závěru spisu pak bylo zamítnutí stížnosti samotného Aloise Blažka na příslušníka útvaru, který jej postřelil.

Ve spisu je v některých částech vidět snaha PS útvaru najít zákonné důvody, proč bylo použití zbraně vlastně oprávněné. Nakonec byl shledán v souladu s tehdy platnou legislativou jako oprávněný pouze jeden.

Z neozbrojeného a zadrženého narušitele v ponožkách najednou nebezpečný zločinec

V příběhu, kdy se neozbrojený civilista snažil ilegálně, ale pravděpodobně bez nějaké větší přípravy a bez jakéhokoliv majetku u sebe překročit hranice, můžeme postupem času sledovat, že dostal z nějakého důvodu označení nebezpečného zločince. Ale jak mohl při svém neúspěšném pokusu o útěk za hranice ohrožovat (jako neozbrojený a ještě k tomu bez bot na nohou) ozbrojenou dvoučlennou hlídku a psa, již zmíněno není.

Další osudy postřeleného – pátrání po potomcích

Příběh ale spisem nekončí. Podařilo se najít vnuka postřeleného, pana Blažka, momentálně žijícího v Brně, který životní příběh dědečka v určité části doplnil.

Odtajnění spisů přináší dříve nepředstavitelné možnosti přečíst si dobové materiály

Díky dochovaným materiálům z Archivu bezpečnostních složek tak můžeme nahlédnout i do této oblasti na sklonku 40. let 20. století.

Jistou formou paradoxu je fakt, že člen Pohraniční stráže Prátlsbrun byl vyzbrojen britským samopalem STEN (známým také pod názvem Sten Gun), tedy zbraní, která v roce 1949 byla v Československu formálně nepřátelská. A zatímco samopal STEN byl třeba neúspěšně použit v roce 1942 při atentátu na Heydricha (zbraň se zasekla, k výstřelu nedošlo), tak v roce 1949 typově stejná zbraň neselhala, a vrchní strážmistr Antonín Fronk tak zadrženému, Aloisu Blažkovi, po zadržení, prostřelil nohu ve výšce kolene.

Část hlášení jsem přepsal pro snazší čitelnost do textové podoby, přičemž do textu jsem nijak nezasahoval. V samotném závěru článku jsou i veškeré zdrojové materiály ve formě fotografií, ze kterých jsem čerpal.

Tak pojďme na to, a začněme hlášením PS-útvaru Prátlsbrun, že bylo použito služební zbraně a byl zadržen muž při pokusu o ilegální přechod hranice.

Vsuvka: O veliteli PS-útvaru Prátlsbrun, vrch. strážm. Ludvíku Fojtíkovi, např. pojednává tento článek.

Část první: PS-útvar Prátlsbrun hlásí 21. 8. 1949 použití služební zbraně a zadržení muže

„Hlásím, že dne 21. 8. 1949 o 21.40 hod. použil velitel dvoumužové hlídky PS-útvaru Prátlsbrun, vrch. strážm. Antonín Fronk, v bezprostřední blízkosti státní hranice, u křížku 1 km jižně železniční zastávky Dobré Pole, okr. Mikulov, služební zbraně. Vrch. strážm. Fronk byl vyzbrojen samopalem zn. STEN ze kterého vypálil jednu ránu proti zadrženému Aloisu Blažkovi /v dálnopise bylo omylem uvedeno Aloisu Ludvíkovi/, který po zadržení, když k němu přistoupil druhý člen hlídky prap. Jan Kříž /6. 5. 1913/, aby u něj vykonal osobní prohlídku, strhnul zdvižené ruce rychle dolů, takže hlídka PS se domnívala, že zadržený chce proti ní použít ukrytou zbraň a prchnout na rakouské území, vzdálené 5 kroků od místa zadržení. Zadržený Alois Blažek byl výstřelem zasažen z vnitřní strany do kolena pravé nohy tak, že střela vyšla druhou stranou ven. V důsledku zranění stal se zadržený Alois Blažek jakéhokoliv odporu, resp. útěku neschopen a služební zákrok proti jmenovanému mohl býti dokončen.“

Hlášení dále pokračuje podrobněji:

„Dvoumužová hlídka PS-útvaru Prátlsbrun vrch. strážm. Antonín Fronk a prap. Jan Kříž se sl. psem Almou nastoupila dne 21. 8. 1949 o 19.000 hod. předepsanou hraniční službu. Vrch. strážm. Fronk byl vyzbrojen samopalem zn. STEN, prap. Kříž byl vyzbrojen puškou. Od 21.10. hod. měla hlídka předepsanu číhanou v prostoru vzt. bodu čís. 2 na polní cestě podél státní hranice, 1 km jižně žel. zastávky Dobré Pole. Do uvedeného prostoru došla hlídka asi o 21.00 hod. a zalehla v trávě asi 60 kroků záp. od vodního příkopu jdoucího mezi lesíky jižně obce Dobré Pole až ke státní hranici. O 21.30 hod. pes Alma jevil neklid a větřil ve směru před vodní příkop k Dobrému Poli. Hlídka zbystřila pozornost, vstala se svého místa a šla po polní cestě přes vodní příkop k železnému křížku na státní hranici, který je vzdálen asi 40 kroků vých. od vodního příkopu. Zde hlídka zastavila a sledovala větření sl. psa ve směru vodního příkopu ke státní hranici. Při značné tmě zaslechla hlídka od vodního příkopu šustot rákosu. Prap. Kříž uvolnil proto psa Almu s rozkazem „Zadrž!“ Pes se štěkotem vyrazil k vodnímu příkopu ke st. hranici. Oba členové hlídky se rozdělili, prap. Kříž běžel za psem a vrch. strážm. Fronk nadbíhal přímo podél st. hranice. Po uběhnutí asi 60 kroků spatřila hlídka, že pes ve vodním příkopu zastavil neznámou osobu a na tuto zepředu dorážel. Prap. Kříž proto zvolal na neznámého: „Stůj, hlídka SNB-ruce vzhůru!“ Této výzvy neznámý uposlechl a při zvedání rukou odhodil od sebe nějaký předmět. Velitel hlídky vrch. strážm. Fronk doběhl k zadrženému až na vzdálenost 8 kroků, kde zaujal polohu k palbě kleče se samopalem u boku. Prap. Kříž vyzval nato zadrženého asi třikráte, aby vylezl z vodního příkopu k oběma členům hlídky. Zadržený této výzvy uposlechl a se zdviženými rukami vystoupil z příkopu na strniště, kde zůstal stát ve směru ke státní hranici.

A nyní se dostáváme k části s osobní prohlídkou:

Vrch. strážm. Fronk vyzval zadrženého, že se při jakémkoliv jeho pohybu použije proti němu ihned zbraně a současně dal prap. Křížovi rozkaz k vykonání osobní prohlídky. Prap. Kříž nejprve odvolal psa, a přistoupili k zadrženému, aby provedl osobní prohlídku. Jakmile sáhnul na zadrženého strhnul tento zdvižené ruce rychle dolů. Prap. Kříž v obavě, že zadržený chce proti hlídce použít ukrytou zbraň, odskočil od zadrženého a vykřikl „pozor“, aby upozornil velitele hlídky na nebezpečí útoku, resp. pokusu o útěk na 5 kroků vzdálenou st. hranici. Současně s pohybem zadrženého a zvoláním prap. Kříže vypálil vrch. strážm. Fronk z polohy kleče od boku jednu ránu ze samopalu, aby tak zamezil případný útok zadrženého proti hlídce, resp. zamezil pokus o útěk za blízkou st. hranici.

Po výstřelu zadržený zdvihnul ihned ruce a prohlásil, že byl zasažen do nohy. Prap. Kříž dokončil osobní prohlídku a vyzval zadrženého, aby si sednul na zem, kde po vyhrnutí kalhot zjistil, že zadržený krvácí z pravé nohy ve výši kolena. Prap. Kříž poskytnul zraněnému ihned první pomoc ovázáním rány kapesním sl. obvazem. Po obvázání byl zadržený oběma členy hlídky přenesen asi 60 kroků zpět od státní hranice na polní cestu.

Při osobní prohlídce nebyly u zadrženého nalezeny zbraně. Předmět, který zadržený odhodil při zvedání rukou byly jeho šněrovací boty. Zadržený šel ke st. hranici pouze v ponožkách. Dále hlídka nalezla u zadrženého částku 2.067 Kčs a občanskou legitimaci na jméno František Hanáček z Kunovic.

Velitel hlídky vrch. strážm. Fronk, po přenesení zraněného odeslal ihned prap. Kříže, aby případ hlásil veliteli PS-útvaru a aby zařídil převoz zraněného do nemocnice. Cestou k útvaru potkal prap. Kříž sousední hlídku, která spěchala na místo výstřelu. Po informování hlídky a po příchodu na PS-útvar Prátlsbrun hlásil případ veliteli útvaru vrch. strážm. Fojtíkovi. Vrch. strážm. Fojtík opatřil civilní auto se kterým odejeli na místo činu, kde zraněnému vrch. strážm. Fronk mezitím přiložil další kapesní obvaz. Po naložení zraněného do auta pokračovala hlídka v další službě. Zraněného převezl vrch. strážm. Fojtík na útvar do Prátlsbrunu, kde již čekalo auto záchranné služby přivolané dozorčí službou útvaru. Při překládání do auta záchranky byla zadrženému dalším kapesním obvazem utažena zraněná noha nad kolenem, načež byl převezen do st. okresní nemocnice ve Valticích.

A níže se dozvídáme z hlášení totožnost zraněného, stejně jako důvod, proč se rozhodl emigrovat za hranice:

Při převážení a později při vyšetřování udal zadržený, že se jmenuje Alois Blažek, nar. 9. 9. 1915 v Kunovicích, okr. Uh. Hradiště, tam příslušný a v čp. 614 bytem, syn Jana a Marie roz. Ručkové, ženatý, otec dvou dětí, české národ., řím.-kat., technický úředník n.p. Svit v Gottwaldově. Dále udal, že uprchnul dne 21. 8. 1949 kolem 5.00 hod. z Kunovic, aby se vyhnul zatčení orgány Stb. z Uh. Hradiště, jejichž auto viděl zastaviti pod okny svého bytu. Jako důvod zatčení udal, že asi před třemi týdny vstoupil do illeg. protistátní organisace v Kunovicích a že byl do této získán jejím vedoucím Antonínem Noskem, býv. vysokoškolákem v Kunovicích, který již byl před týdnem orgány Stb. zatčen. O občanské legitimaci na jméno František Hanáček udal, že tuto odcizil u svého bratrance v Kunovicích, kde se krátce po útěku z domova ukrýval. Dále udal, že do prostoru Mikulov – Dobré Pole odejel vlakem s tím úmyslem, že zde překročí illeg. stát. hranice do Rakouska, ježto prostor hranic zde znal ze svých dřívějších návštěv na jižní Moravě. V Rakousku se chtěl dostat do Vídně a odkud chtěl odcestovat do USA, kde má provdanou sestru.

V Dobrém Poli, kam přijel ve společnosti neznámých mladíků byl na dožínkové slavnosti, protože se obával překročiti st. hranice v denních hodinách. Asi o 21.00 hod. odešel z taneční zábavy na jižní okraj obce Dobré Pole a po překročení žel. tratě postupoval vodním příkopem na státní hranice. V blízkosti st. hranice uviděl hlídku SNB proto chvíli setrval na místě v domění, že hlídka si jej nevšimne. Když viděl, že hlídka se nepohybuje, chtěl rychle doběhnouti na hranice, byl však zadržen psem, který se štěkotem mu zamezil další cestu. Aby pes na něj neskočil zůstal stát. V tom také uslyšel výzvu: „Ruce vzhůru“. Této výzvy uposlechl a při zvedání odhodil od sebe boty, které nesl v rukou. Proč při osobní prohlídce strhnul ruce dolů nedovedl vysvětliti, neboť se domníval, že měl ruce stále nahoře, protože celý případ zadržení se odehrál tak rychle, že na jednotlivé podrobnosti si již nepamatuje. Ví jen, že při provádění osobní prohlídky pojednou ucítil prudký náraz do nohy a zaslechl ránu a volání prap. Kříže, co dělá. Zadržený Alois Blažek udal, že k illeg. přechodu státní hranice se odhodlal sám a že mu při tom nebyl nikdo nápomocen.

Následuje výčet přiložených protokolů s výpověďmi, náčrtek místa činu a lékařská zpráva. Dále je shrnutí události a ohodnocení zákroku:

Případ byl vyšetřován por. Vojtěchem Kadlčíkem PS-útvaru 7196 Znojmo za účasti velitele PS-útvaru 5271 Mikulov npor. Antonína Janíčka.

V daném případě byla dvoumužová hlídka vrch. strážm. Fronk a prap. Kříž se sl. psem Almou dne 21. 8. 1949 od 19.00 hod do 01.00 hod. dne 22. 8. 1949 v předepsané obchůzkové službě, řádně podle předpisu ozbrojena. V době zadržení zdržovala se hlídka správně na místě, kde měla od 21.10 hod. do 23.30 hod. předepsánu číhanou.

Zbraně bylo užito po vojensku, podle ustanovení zák. o NB čís. 286 Sb., ze dne 21. 12. 1948, § 10, písmeno a/ aby odvrátil bezprostředně hrozící útok na hlídku a písmeno d/ aby odvrátil útěk nebezpečného zločince jehož, vzhledem k bezprostřední blízkosti státní hranice, by nemohl jiným způsobem zadržeti.

Před použitím zbraně užil vrch. strážm. Fronk důrazné výzvy: „Upozorňuji Vás, že při jakémkoliv sebemenším pohybu střelím!“ Z důrazu této výzvy musela býti zadrženému patrna rozhodnost zakročující orgána. Vzhledem k tomu, že při zdvihání rukou zadržený od sebe něco odhodil nemohla hlídka předvídati zda nemá zadržený u sebe ukryty střelné zbraně. Rovněž z postupu zadrženého při jeho pokusu o illeg. překročení státní hranice musela hlídka usuzovati, že se jedná o osobu nebezpečnou pro stát a jeho lidově-demokratické státní zřízení. Mírnějšího prostředku, vzhledem k bezprostřední blízkosti státní hranice nedalo se použíti. Zbraně bylo použito po vojensku, zadržený byl střelen do nohy. Bezpečnost jiných osob nebyla ohrožena, protože uvedený úsek byl v této noční době liduprázdný. Stříleno bylo podél státní hranice na naše území.

Po použití zbraně byl zadrženy hlídkou ihned na místě řádně obvázán a nejrychlejším možným způsobem bylo zařízeno jeho odvezení k odbornému lékařskému ošetření ve státní okresní nemocnici ve Valticích.

Případ byl telefonicky hlášen – VO-Stb. v Mikulově, který převzal šetření po stránce státně – bezpečnostní.

Předběžné hlášení bylo předloženo dálnopisem ministerstvu vnitra a SNB – útvaru 9600 Praha pod zd.čj.231/83-12/1949 ze dne 22. srpna 1949.

Velitel útvaru

Škpt. Kopeček

Část druhá: výpověď zadrženého Aloise Blažka

A pojďme se podívat na to, jak situaci popsal sám zadržený / postřelený.

Protokol

sepsaný dne 22. srpna 1949 o 12.30 hod. v nemocnici ve Valticích

Předmět výslechu:

Použití zbraně vrch. strážm. Antonínem Fronkem, služebně přiděleným u PS útvaru Prátlsbrun.

Vyslýchaný:

Alois Blažek, nar. 9. 9. 1915 v Kunovicích okr. Uh. Hradiště, příslušný tamtéž, řím. Katolík, nár. české, syn Jana Blažka a Marie roz. Růčkové, ženatý, 2 děti ve věku 2 – 8 roků, povol. technický úředník NP Svit, Gottvaldov, bytem Kunovice č. 614.

Vyslýchající:

Por. Kadlčík, svědek npor. Janíček, zapisovatel vrch. strážm. Němec

Vyslýchaný byv upozorněn aby mluvil pravdu vypověděl:

Asi před 3 týdny přišel ke mně do bytu v Kunovicích můj kamarád, Antonín Nosek, býv. posluchač vysoké školy lékařské v Brně, bytem v Kunovicích. Mezi jinou řečí se dotázal, zda-bych nebyl ochoten se zapojiti do illegální organisace. Napadlo mě, že půjde o provádění nějaké letákové akce náboženské a proto jsem prohlásil, že jsem ochoten do organisace vstoupit. Myslel jsem tím, že Nosek mi občas přinese nějaký leták, který někde vylepím. Více jsem nad tím neuvažoval. Asi před týdnem jsem se dozvěděl, že Nosek byl zatčen úředníky v civilu. Počal jsem o věci uvažovati a dospěl jsem k přesvědčení, že zatčený Nosek by mohl při výsleších prozraditi, že i já jsem se uvolil vstoupiti za člena illegální organisace a že bych mohl býti i sám zatčen. Ježto jsem slyšel, že na státní bezpečnosti při výsleších byli biti aby se ke svým činům přiznali, tak, jak jsem v neděli dne 21. srpna 1949 asi o 5.-hod. slyšel u mého domu zastaviti auto, dostal jsem strach, vyskočil jsem z postele, chytil jsem kalhoty, kabát a boty a zadem domů, přes zahradu jsem utekl. Šel jsem ke svému bratranci Františku Hanáčkovi v Kunovicích – Karmak. Tam jsem říkal, že jdu z obchůzky, ježto jsem nimrod. Tam jsem byl asi 20 minut, když před tím jsem se v zahradách ukrýval asi 2 hodiny. U bratrance Hanáčka jsem viděl ležeti na kredenci peněženku a občanskou legitimaci. Podíval jsem se na ní a když jsem shledal že patří Hanáčkovi, rozhodl jsem se, že by se mi legitimace hodila na cestu. Proto, když Hanáček odešel něco dělati vzal jsem si legitimaci bez jeho svolení a odešel jsem pak na nádraží v Kunovicích. Odtud jsem odejel asi o 9. hod. vlakem do Břeclavi a cestou jsem se již rozhodl, že přejdu illegálně přes státní hranici do Rakouska, do Vídně a odtud, že se budu snažiti do Ameriky, kde mám sestru v Chicagu, stát. Illionis. V Břeclavě jsem pak nasedl do vlaku ve směru ke Znojmu s rozhodnutím, že buď v Sedleci nebo Mikulově vystoupím a tam hranice přejdu, ježto ten kraj osobně znám, neboť mnohokráte jsem do Sedlece a Mikulova dojížděl za svými známými, kteří však nyní v místech již nejsou. Asi o 13.-hod. jsem vystoupil z vlaku v Mikulově. Na nádraží jsem se dotazoval tam přítomných mladíků, kde je někde v okolí zábava. Bylo to proto, že ve dne jsem nechtěl jíti přes hranice. Bylo mně řečeno, že v Dobrém Poli jsou dožínky a proto jsem společně s mladíky nasedl do příštího vlaku asi o 15. 15 hod. V Prátlsbruně mě mladíci vyzvali abych šel s ními pěšky po silnici, že je to lepší jako jet ve vyhřátém motoráku. Šli jsme pak přes Prátlsbrun do Dobrého Pole. Tam jsem šel do hostince, kde jsem se zdržoval až do setmění. Pak jsem šel přes vesnici směrem ke trati, tam jsem se orientoval kterým směrem leží asi státní hranica a postupoval jsem do téhož směru. Cestou jsem se v příkopu zabořil jednou nohou do bařiska, při čemž se mi jeden bot vyzul z nohy. Sundal jsem proto i druhý bot a nesl jsem boty v rukou. Z pravé strany jsem uslyšel štěkot psa a pokračoval jsem stále v další cestě.

Pojednou jsem uviděl dva muže se psem po mé levé straně. Utíkat jsem mnoho již nemohl, ježto jsem byl unaven předchozím útěkem a chůzí přes palachovisko a močálovisko. Pojednou jsem slyšel štěkot psa a zvolání „stůj“. V tom mě pes doběhl, sám jsem zastavil a na zvolání „ruce vzhůru“ jsem uposlechl a ruce zvedl nad hlavu. Přišel ke mně jeden z orgánů, zatím co druhý byl bokem ode mne a mířil na mne samopalem. Pojednou jsem ucítil úder do pravé nohy a uslyšel ránu. Orgán který mne přehlížel, prohlédl mne od hora až dolů, tak že zjistil, že žádnou zbraň nemám. Při výstřelu orgán, který mě prohlížel, úlekem se ode mne odtrhl. Na to jsem prohlásil ke druhému ke druhému orgánu, „co děláte, vždyť jste mne střelil do kolena. Přes toto upozornění, orgán který mne prohlížel, pokračoval dále v prohlídce. Na to jsem žádal, aby mě nechal sednout abych neupadl. Za pomoci obou orgánů byl jsem pak posazen, obvázán a přenesen k cestě. Tam jsem byl opětně obvázán a vozidlem, které pak přijelo, převezen do vesnice. Tam jsem byl přeložen do jiného vozidla a převezen do nemocnice.

Více nemám o věci co udati a podotýkám, že k ilegálnímu přechodu jsem se rozhodl sám. Nikdo mi nebyl nápomocen. Dále podotýkám, že případ těsně před zadržením a při zadržení odehrál se tak rychle, že na různé podrobnosti se nemohu přesně upamatovati a o ních se vyjádřiti.

Skončeno, přečteno, schváleno a podepsáno.

Ve Valticích dne 22. srpna 1949.

Vyslýchající: por. Kadlčík

Svědek: npor. Janíček

Zapisovatel: v. strážm. Němec

Vyslýchaný: Alois Blažek

Část třetí: velitelství útvaru 9600 v Praze případ přezkoumalo a vydalo rozhodnutí

Dne 27. září 1949 SNB-útvar 9600 v Praze posílá vyjádření na PS-útvar 7196 Znojmo v tomto znění:

„Použití služební zbraně ze dne 21. srpna 1949 o 21.40 hod. vrch. strážm. Antonínem Fronkem od PS-útvaru Prátlsbrun, proti nebezpečnému zločinci Aloisu Blažkovi z Kunovic čp. 614, okr. Uherské Hradiště, v celním pohraničním pásmu bezprostřední blízkosti státní hranice, jižně od železniční zastávky Dobré Pole, okres Mikulov, v nutné obraně k odvrácení bezprostředně hrozícího bezprávního útoku na život 2 členů hlídky PS-útvaru Prátlsbrun, při čemž byl jedním výstřelem ze samopalu vrch. strážm. Fronka zasažen Alois Blažek do pravého kolena a způsobeno mu rozštípnutí distálního konce kosti stehenní, uznávám podle ustanovení zákona čís. 286/48 Sb., par. 10, lit.a/ a par. 65 bod.1/ služební instrukce pro SNB za oprávněné, postup a chování hlídky před, při i po užití zbraně za správný.“

Zde jen dodám, že v závěru tohoto přezkoumání oproti původnímu hlášení je poškozený vinný jen z jednoho bodu, že měl být nebezpečný. Oproti původnímu hlášení tak při přezkoumání vyšlo najevo, že odůvodnění pro použití zbraně, po jeho zadržení jako preventivní k zabránění možného dalšího útěku, nebylo možné použít.

Část čtvrtá: přezkoumání případu prokurátorem

Poškozený Alois Blažek se nakonec rozhodl podat trestní oznámení na vrchního strážmistra Antonína Fronka, do věci se vložil vojenský prokurátor a ten požádal SNB o poskytnutí materiálů (protokolů) ohledně tohoto případu ve věci přezkoumání, jestli bylo použití zbraně vrchním strážmistrem Fronkem proti Blažkovi oprávněné.

Zajímavá je zmínka, že rozhodnutí o tom, jestli bylo použití zbraně oprávněné, má ve své kompetenci pouze velitel útvaru 9600. Dále ještě bylo odmítnuto prokurátorovi poskytnout jím požadované protokoly. Rozhodnutí, co bylo správné, a co ne, tak podle dopisu rozhodoval jediný člověk – samotný velitel útvaru 9600.

A co vlastně znamená ono označení „útvar 9600“? To bylo krycí označení pro pohotovostní, později pohraniční pluky SNB, a ty byly podřízeny přímo ministerstvu vnitra. Veškeré jednotky pod SNB-útvarem 9600 tak ve skutečnosti sloužily pouze a jen ke střežení hranic.

Dne 8. prosince 1949 tak vojenský prokurátor v Brně vydal své rozhodnutí, že se rozhodl odložit trestní oznámení na vrch. strážmistra Fronka. Poškozený se v zákonné lhůtě již neodvolal a rozhodnutí prokurátora tak nabylo právní moci, o čemž prokurátor informoval 17. ledna 1950 velitele útvaru 9600, a ten pak informoval ministerstvo vnitra.

Dokumenty ještě potvrzují jednu maličkost – zatímco v roce 1949 se obec jmenovala ještě Prátlsbrun, od roku 1950 byla obec oficiálně přejmenována na Březí. Věc byla definitivně skončena, stejně jako byl ukončen název obce Prátlsbrun.

Část pátá: dohledání vnuka postřeleného

Podařilo se dohledat vnuka pana Aloise Blažka. Přikládám obsah e-mailu, který jsem od něj obdržel:

Podle nacionále, bydliště a zaměstnání byl onen Alois Blažek můj děd. O pokusu o přechod státní hranice jsem dosud nevěděl, o jeho odbojové činnosti za okupaci i po ní něco málo vím. Byl vězněn v Ostrově 1951 – 1960. Mám v archivu nějaké dokumenty z té doby, ale dosud jsem to moc neprohlížel, jde většinou o dopisy z vězení nebo doklady o další perzekuci po propuštění.

Existuje diplomová práce o skupině protikomunistického odboje, v níž byl zapojen. Možná ji znáte, pro jistotu přikládám.

A přestože tento článek si neklade za cíl podrobněji zkoumat aktivity pana Aloise Blažka, zmíněnou diplomovou práci tak ve formě odkazu s anotací přidávám do tohoto textu bez dalšího komentáře jako doplnění příběhu.

Název práce

Akce „Tábor“. Případ Albert Hauptmann a spol. Zformování, činnost a likvidace protistátní skupiny na Slovácku v roce 1949

Autorka: Šárka Bartošová,

Masarykova univerzita v Brně, bakalářská práce obhájena v roce 2010, k dispozici je i posudek oponenta

Odkaz na stažení práce a posudku oponenta ze stránek univerzity